31.8.2008 – Český pohár DH no.5 – BOUŘŇÁK

“ best of the end  “

Tak a je to tady. Na poslední závod ČP jedeme v sestavě: Pepe, Rob, Koule a benjamínek Snip. Jara avizoval již dopředu, že na to prdí a Otta namlsanej ze Semmeringu na to taky háže kakáč. Balíme nový dresy a valíme do Krušných hor. Cesta standardně v poho a v Dubí tradičně zase nejezdí autobusy a tak musí slečny postávat u silnice a stopovat.

Po příjezdu na hotel složíme bajky a řešíme problém, jak se dostat nahoru. Odvoz totiž funguje jen v sobotu a neděli. Mírně poprchává, Pepe si chce hned přezout na wetscreamy a tak nás háže autem nahoru a valí měnit gumy. Trať je nová a nevyježděná. Trochu to klouže, ale jinak OK. Cestou dolů to mám za 2 body. Klouže to teda trochu víc. Vlastně to klouže jako prase. Dole všichni přezouvají po Pepeho vzoru. Já na to kašlu, nejsu žádná máčka a věřím své technice a kendám (ve skutečnosti nevěřím ani jednomu a prostě nemám gumy do blata). Nahoru se teď dostáváme po svých. 300m převýšení na černé sjezdovce dáváme v klidu za hoďku a jsem centrem pozornosti všech bajkerů (takový magory…pardon – borce, tady ještě neviděli). Chvíli počkáme než nám splasknou plíce a srostou achilovky. Dolů opět v pohodě a já s Pepem začínáme pomalu sbírat body za co nejbližší seznámení s povrchem tratě. Pepe je z tratě nadšenej. Tohle mu fakt vyhovuje. Mě už o něco míň, Koulemu se Snipem je to celkem jedno. Večer dáváme gulášek, kachničku, každej 10 piv a jdem spát.

Ráno nás vyváží náklaďák na trať. Kluci jsou OK (sakra, jak to dělají?) a já doufám, že udržím snídani. Po pivku se mi ale taky uleví a tak dělám, jako že nic. Za celej den stihnem trať asi 10x. K pobavení  všech přihlížejících a hlavně posměváčka Snipa to na dvojitým padáku posílá Pepe k zemi. Je to hezkej a přitažlivej kluk  a proto to do něj pěkně naperu. A tak se tam spolu válíme a je nám hezky. V předposlední jízdě to na 1,5m schodu nezvládá Koule a při pádu láme štítek na jeho nové šampónské helmě. Po ujištění, že je živej (a protože se nám předtím smál taky) se na oplátku zase trhají bránice nám. Poslední jízdu dávají všichni čistě a rychle. Já se stihnu proletět na stejným místě jako Koul, 2x si vystoupit za jízdy a dojíždím s úsměvem na rtech (je to spíš bolestivá grimasa). Na pády suveréně vedu a Pepe mě zdatně sekunduje. Na těle nemám jediný nepohmožděný místo a Pepíček si při večeři leduje palec a sráží otok. Snipovi se padat nějak nechce a Koule je taky v pohodě. Jejich přiblblý úsměvy prostě ignorujeme.

V neděli dáváme 1 jízdu na rozjezd a jdeme všem ukázat, jak se vede tele na porážku. Semifinále otvírá v mastrech Bajkonur. Robik a Koul. Já si 3x přišlápnu na zem a jednou se vrátím zpátky na trať. Mám to za 2:50. Koule drží stopu, zbytečně neriskuje a dává to za 2:46. Je z toho pěknej 13. a 14. flek. Pepe se cítí, jede bez chyb, palec mu na ródlech drží a s jízdou je celkem spokojenej. Má to za 2:47. Snip jede jako obvykle kládu jako prase. Objíždí skoček na začátku (že by měknul nebo ztrácel odvahu?), ale paleťák v půlce trati dává bez problémů (jako jedinej z nás) a do cíle se vřítí s vynikajícím čase 2:27  což znamená pohárový body.

Finále je už zajímavější. Já jedu na jistotu. Jak sebou švihnu a Koule mě dojede, tak mám po prdeli a přeskočí mě celkově na body. Dávám to čistě ale z 2:52 moc vodvázanej nejsem. Koule jede fakt dobře, nehazarduje a proti semifinále se zlepšuje o 7s s časem 2:39. Pepe chce dát nažrat Koulemu, tak jede pilu. Pád přes rodla však všechny snahy zmaří a tak aspoň dupe, aby ho nedojel borec za ním. Však už slyší jeho píšťalky na trati. Do cíle dorazí s časem 3:00. A teď benjamínek. Opět mu chytnou saze u zadku a řítí se dolů jak utrženej vagon. 200m před cílem mu ale na sjezdovce v esíčku na trávě uchcává přední kolo, pak i zadní a je z toho krásná držka. Sbohem body! V cíli mu navíc dávají diskvalifikaci za zkrácení tratě, ale ve výsledcích žádná diskva není. Výsledný čas zní 2:41.

Závody se nám v celku vydařily a počasí přálo. Snip byl trošku po závodě frustrovanej, ale po smažáku a zmrzlinovým poháru ho to nakonec přešlo.

PS:  Celý zúčastněný tým Bajkonuru děkuje Kubajszovi a spol. za vymazlenou trať s perfektně zmáklou organizací a vším okolo. Hoši a (ženy) díkec za super víkend, byla to špica. Příště jedem zas!!!

Vzduch v duši

Robik